Jaké společenské dopady by přineslo promítnutí Istanbulské úmluvy do našeho právního řádu?

30.12.2018 22:04

Odpověď na anketní otázku Institutu Václava Klause

(Newsletter Listopad 2018)

 

Istanbulská úmluva vnáší do právního řádu i společnosti zhoubný newspeak. Jemné změny začínají již v nejzákladnějších termínech: až doposud byl ženou dospělý člověk. Úmluva definuje ženu i jako dívku mladší 18 let. Obdobně násilím již není jen násilí fyzické a psychické, nýbrž také diskriminace. Pod genderovou diskriminací se rozumí také vše, co souvisí se sexuální orientací, věkem, zdravotním stavem, rodinným stavem či migrací a uprchlictvím. Kromě pohlaví a genderu úmluva zavádí kategorie transgenderu, transsexuálních osob, crossdresseru, transvestitů a „dalších skupin, které neodpovídají tomu, co společnost označuje jako muže nebo ženu“. Odstavec 85 vnáší do právního řádu „nutnost“ převýchovy, neboť státy prý musejí usilovat o změnu mentality a postojů občanů. Zvláštní ochranu si podle úmluvy zasluhují nejen těhotné ženy, ale také drogově závislí, prostitutky či migranti, včetně nelegálních. Takto bychom mohli pokračovat dále. Mnohé zdánlivě nevinné slůvko nabývá v komentáři a dále odkazovaných dokumentech (jen v preambuli nalezneme na 20 odkazů) zcela nových rozměrů ne nepodobných jisté české vyhlášce, podle které se psem rozumí i „kočka, prase, kůň a ocelot." Obludnost Úmluvy tak spočívá jak v jejím záměru, tak ve lstivosti tvůrců, kteří své cíle do poslední chvíle tají.