Mediálně propírané obchodní války amerického prezidenta

28.08.2018 10:32

(ČRo Plus)

 

Spojené státy vstoupily do války! Prezident vyhlásil vojnu Číně, Kanadě a Evropské unii! Světu hrozí největší pád do propasti protekcionismu od velké hospodářské krize! Titulky nám znějí povědomě, nepopisují však Trumpovu obchodní válku. Jsou ozvěnou obav z počátku minulé krize, krátce po inauguraci prezidenta Baracka Obamy. Právě jeho administrativa uvalila vysoká cla na dovoz čínských pneumatik. Obamův zákon o ozdravení ekonomiky zároveň zahrnoval pravidlo - kupujme americké. To přikazovalo, aby se pro všechny veřejné projekty, spolufinancované z vládních balíčků, kupovaly materiály vyrobené výlučně na území Spojených států. I tehdy se hovořilo o riziku propuknutí obchodní války, která mohla mít devastující účinky na světovou ekonomiku. Každý student ekonomie se učí, jak nevýhodná jsou cla, jak nesmyslná je ochranářská politika, jak nezbytná je mezinárodní hospodářská spolupráce. Dává Trumpovo chřestění zbraněmi alespoň nějaký ekonomický smysl? Nebo se jedná jen o druhé dějství staré hry pro americké voliče? Schodek amerického obchodu s Čínou je na první pohled ohromující. Bližší prozkoumání však odhaluje, že část amerických dovozů vyrábí v Číně americké firmy, které do Země středu přeložily výrobu kvůli levnější práci. Americké podniky v Číně vyrábějí a zpět do Spojených států dovážejí počítače, automobilové díly nebo elektroniku. Samotný Apple se dovozem součástek podílí na deficitu americko-čínské obchodní bilance více než 4 procenty.Trumpova celní politika tak může být součástí jeho snahy o takzvaný reshoring, tedy návrat amerických podniků zpět na území Spojených států. K reshoringu dnes dochází přirozeným způsobem. Zatímco čínské mzdy vzrostly od počátku krize o 200 procent, americká práce zdražila ve stejném období pouze o 30 procent. Pro řadu podniků je dnes výhodnější zavřít čínské továrny a obnovit výrobu doma. Vyšší cla na čínské, kanadské, nebo mexické dovozy proto mohou donutit především americké podniky k urychlení tohoto návratu domů, který prezident Trump během kampaně Američanům slíbil. Z hlediska ekonomické teorie Trumpova strategie na první pohled smysl nedává. Volný obchod je vždy lepší než protekcionismus, pokud ovšem všechny zúčastněné strany dodržují pravidla hry. A právě v tom je háček. Česká verze nařízení Evropské komise o celním sazebníku má 958 stran. Volný obchod v dnešním podání není rovnou cestou mezi zeměmi, je spíše křivolakou stezkou plnou odboček, spadlých stromů a slepých uliček. Obdobně jako Trump se ostatně chovají vlády, které lákají podniky příslibem investičních pobídek. V Trumpově světě zaplatí návrat domů sami Američané, kterým zdraží zboží. V evropském systému investičních pobídek platí za příchod nových firem opět sami občané, tentokrát prostřednictvím svých daní. V České republice nás strategie nuceného reshoringu musí zajímat. Také v Německu se začíná hovořit o návratu podniků zpět domů ze států střední a východní Evropy. Repatriace Volkswagenu by pro nepřipravené hospodářství znamenala citelnou ránu. V současné době ekonomického růstu proto musíme i my zbrojit na příští obchodní válku, nikoli ovšem zaváděním cel, ale snižováním závislosti našeho hospodářství na dominantním obchodním partnerovi. Ještě pořád to můžeme stihnout.