Řecká katastrová katastrofa

SVAZ NELEGÁLNÍCH VLASTNÍKŮ NEMOVITOSTÍ SDRUŽUJE VÍCE NEŽ 45 000 MAJITELŮ ČERNÝCH DOMŮ A BYTŮ

(Reflex, 30.08.2018)

Když před osmi lety propukla takzvaná řecká krize naplno, svět s údivem zjistil, že kolébka demokracie žije šťastně bez katastru nemovitostí.

SAMOZŘEJMĚ že provést rozumný soupis nemovitostí v zemi, ve které se počet ostrovů odhaduje na 1200–6000, je větší umění než vytvořit katastr na zdejším území. Katastr ovšem je užitečná věc. Vymezuje vlastnická práva. Umožňuje poskytování úvěru. Usnadňuje uvalování nových daní.
Před deseti lety neměly plně fungující katastr nemovitostí pouze dvě evropské země: Řecko a Albánie. Pro srovnání – první tereziánský katastr byl na našem území zaveden přesně před 270 lety, v roce 1748. Vzhledem k množství stížností byl záhy nahrazen druhým tereziánským katastrem, jenž vešel do dějin jako náš vůbec první kompletní soupis půdy v zemi.

HERKULOVSKÉ ÚKOLY

Atény oproti tomu začaly na zavádění katastru vážně pracovat před čtvrtstoletím. Pak Řecko slíbilo dokončení soupisu nemovitostí do roku 2008. V roce 2010 požadovala Evropská komise dokončení katastru výměnou za poskytnutí první finanční pomoci po propuknutí řecké hospodářské krize. Tato podmínka se – zhruba se stejným výsledkem – opakovala znovu v letech 2012 a 2015.
Třetí kolo pomoci skončilo, což přimělo unijního komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Pierra Moscovice sepsat seznam "řeckých úspěchů při plnění herkulovských úkolů". Hned v prvním bodě zmiňuje katastr nemovitostí, který je hotov z plných … 29 procent!
V Řecku dnes dokonce funguje i neoficiální "Svaz nelegálních vlastníků nemovitostí", sdružující více než 45 000 majitelů černých domů a bytů. Řadu nelegálních staveb ostatně odhalily i letošní požáry. Lásku k nelegálním stavbám lze Řekům vyčítat jen stěží: registrace nemovitosti trvá v Řecku podle Světové banky 145 dní (oproti 32 dnům v ČR), což je rekordní doba i ve srovnání třeba s takovou Burkinou Faso.
Žertovat o řecké laxnosti, lenosti či lemplovství je lákavé, katastrovou katastrofu ale lze logicky vysvětlit. Ve 30. letech 19. století zdědilo mladé království osmanský systém vlastnictví půdy, jenž se výrazně lišil od našeho systému západního.
Pouze šestina rolníků hospodařila na vlastním. Ostatní si pronajímali půdu, která patřila státu. Pachtovné přitom činilo čtvrtinu ročních výnosů. Majetkové listiny řecké pravoslavné církve navíc ještě donedávna vymezovaly hranice pozemků kupříkladu pomocí vzdálenosti od (dávno pokáceného) olivovníku.

NELZE PRIVATIZOVAT

Bez jasně vymezených vlastnických práv však řecká vláda prakticky nemůže privatizovat.
Majetek, ke kterému neexistuje formální vlastnictví, je navíc obtížné danit či zatížit hypotékou.
Dokončení katastru nemovitostí by také zabolelo leckoho z těch, kdo neoprávněně hospodaří na cizím – a právě tito Řekové se dokončení katastru všemožně brání.
Jiný Řek, jistý Aristotelés, však věděl, že se lidé nejvíce starají o své vlastnictví, méně však o to, co je společné. Bohatství a bezpečnost každého národa proto stojí a padají s jasným vymezením hranic a s ochranou soukromého vlastnictví. Leč zpátky k poněkud zchudlému Řecku. Celý katastr prý bude vbrzku. V červnu 2021. Minimálně další tři roky tak zůstane Řecko poněkud – vykatastrované.

ŽERTOVAT O LENOSTI, LAXNOSTI ČI LEMPLOVSTVÍ JE LÁKAVÉ, SITUACI ALE LZE LOGICKY VYSVĚTLIT.