Řecká katastrová katastrofa

Když před osmi lety propukla tzv. řecká krize naplno, svět s údivem zjistil, že kolébka demokracie žije šťastně bez katastru nemovitostí. Samozřejmě, provést rozumný soupis nemovitostí v zemi, ve které se počet ostrovů odhaduje na 1200–6000 (podle toho, co prý ještě lze z hlediska velikosti považovat za ostrov), je větší umění než vytvořit katastr na takřka konvexní českomoravskoslezské půdní množině. Katastr ovšem je, jak připomíná v knize Mysterium kapitálu Hernando de Soto, docela užitečná věc. Vymezuje vlastnická práva. Umožňuje poskytování úvěru. Usnadňuje uvalování nových daní.

Před deseti lety neměly plně fungující katastr nemovitostí pouze dvě evropské země: Řecko
a Albánie. Pro srovnání – první tereziánský katastr, který podle Josefa Pekaře sloužil jako základ pro výpočet „berní míry“, byl na našem území zaveden přesně před 270 lety, v roce 1748. Vzhledem k množství stížností byl záhy nahrazen druhým tereziánským katastrem, jenž vešel do dějin jako náš vůbec první kompletní soupis veškeré rustikální i dominikální půdy v zemi.

Athény oproti tomu začaly na zavádění katastru vážně pracovat před čtvrtstoletím. Pak Řecko slíbilo dokončení soupisu nemovitostí do roku 2008. V roce 2010 požadovala Evropská komise dokončení katastru výměnou za poskytnutí první finanční pomoci po propuknutí řecké hospodářské krize. Tato podmínka se – zhruba se stejným výsledkem – opakovala znovu v letech 2012 a 2015.

Třetí kolo pomoci končí právě v těchto dnech, což přimělo unijního komisaře pro hospodářské
a měnové záležitosti Pierra Moscovice sepsat seznam „řeckých úspěchů při plnění Herkulovských úkolů“. Hned v prvním bodě zmiňuje katastr nemovitostí, který je hotov z plných­…29 %!

V Řecku dnes dokonce funguje i neoficiální „Svaz nelegálních vlastníků nemovitostí“ sdružující více než 45 000 majitelů černých domů a bytů. Řadu nelegálních staven ostatně odhalily i letošní požáry. Lásku k nelegálním stavbám lze Řekům vyčítat jen stěží: registrace nemovitosti trvá v Řecku podle Světové banky 145 dní (oproti 32 dnům v České republice), což je rekordní doba i ve srovnání třeba s takovou Burkinou Faso.

Žertovat o řecké laxnosti, lenosti či lemplovství je lákavé, katastrovou katastrofu ale lze logicky vysvětlit. Ve 30. letech 19. století zdědilo mladé království osmanský systém vlastnictví půdy, který se výrazně lišil od našeho systému západního. Pouze šestina rolníků hospodařila na vlastním. Ostatní si pronajímali půdu, která patřila státu. Pachtovné přitom činilo plnou čtvrtinu ročních výnosů. Majetkové listiny řecké pravoslavné církve navíc ještě donedávna vymezovaly hranice pozemků kupříkladu pomocí vzdálenosti od (dávno pokáceného) olivovníku.

Bez jasně vymezených vlastnických práv však řecká vláda prakticky nemůže privatizovat. Majetek, ke kterému neexistuje formální vlastnictví, je navíc obtížně danit či zatížit hypotékou. Dokončení katastru nemovitosti by také zabolelo leckoho z těch, kdo neoprávněně hospodaří na cizím – a právě tito Řeci se dokončení katastru všemožně brání.

Jiný Řek, jistý Aristoteles, však věděl, že se lidé nejvíce starají o své vlastnictví, méně však o to, co je společné. Bohatství a bezpečnost každého národa proto stojí a padá s jasným vymezením hranic
a s ochranou soukromého vlastnictví.

Leč zpátky k poněkud zchudlému Řecku. Celý katastr prý bude vbrzku. V červnu 2021. Minimálně další tři roky tak zůstane Řecko poněkud – vykatastrované.