Zamyšlení o migraci

28.06.2018 10:38

Zamyšlení o migraci

(Literární noviny)

Letní měsíce bývaly kdysi pro svůj oddechový charakter nazývány "okurkovým obdobím", ale realita globalizovaného světa, v němž neustále vyvstávají nové problémy, vše změnila. Jedním z takových aktuálních a především akutních problémů je migrace. Názory politiků jsou vesměs známé, a tak jsme oslovili některé osobnosti, jimž jsme položili záměrně volně formulovanou otázku: "Jaký je váš názor na migraci a její dopady na společnost z úhlu pohledu vaší odbornosti, profesních zájmů nebo životních zkušeností."

Hana Lipovská ekonomka, Masarykova univerzita, Brno

 

Pokud má ekonom posoudit dopady nějaké změny, ptá se, zda je tato změna Pareto-efektivní: zda si díky ní někdo polepší, aniž by si kdo jiný pohoršil. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Solow kdysi na adresu jiného nositele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Samuelsona jízlivě řekl: "Když Samuelson přestoupil ze studia fyziky na ekonomii, průměrné IQ v obou disciplínách vzrostlo." Taková změna vědecké disciplíny tedy byla plně Pareto-efektivní. Je Pareto-efektivní i migrace?

Nejprve musíme znovu připomenout, že migrace, která nás od roku 2015 trápí, je migrací masovou. Jednotlivci se stěhovali vždy - ať už z důvodů politických, ekonomických, přírodních nebo osobních. Masová migrace motivovaná ekonomickými faktory však na rozdíl od stěhování jedinců a rodin byla většinou spojena s problémy, které se značnou setrvačností přetrvávaly po celá století, ba dokonce i tisíciletí. Emigrační vlny v době pobělohorské či ve dvacátém století ochudily naši zemi, naši kulturu a naše hospodářství o vynikající představitele vědy, umění i veřejného života. Ještě ničivější byly důsledky mohutné imigrace, ke které docházelo ve 12.-14. století. Důsledkem takzvané "německé kolonizace" českého pohraničí bylo vytvoření heterogenní společnosti dvou národů, které ve vypjatých dobách nedokázaly žít spolu, nýbrž nanejvýš vedle sebe. Problémy, na které tato migrace založila ve středověku, kulminovaly až ve 20. století při záboru takřečených Sudet.

Tyto dva příklady ukazují, že masová migrace může mít negativní dopady nejen na mateřskou zemi, ze které odchází nejvzácnější z jejích vzácných zdrojů - její lidé - ale v dlouhém období i na zemi cílovou. Současná vlna masové migrace tak s sebou nese například náklady na sociální systém hostitelské země: jen podle oficiálních čísel stály první dva roky uprchlické krize německý státní rozpočet nejméně 43,25 miliardy eur (zhruba ekvivalent celého našeho ročního rozpočtu). Německý úřad práce přitom v květnu letošního roku registroval téměř půl milionu migrantů. Turecké zkušenosti po propuknutí syrské války také ukazují, že masová migrace může vést k inflačním tlakům, a tedy k růstu cen spotřebního zboží i nemovitostí. Stále podceňovaný je vliv masové migrace na politickou a tím i hospodářskou stabilitu země. Přepjatá politická korektnost vedla tradiční strany k zavírání očí před riziky a nejistotou, která se s migrací pojí. Právě tyto strany svým pokryteckým chováním otevřely dveře novým hnutím, která byla ochotna s voliči o problému migrace hovořit (jakkoli ne vždy rozumně a akceptovatelně) a která dnes dostávají ať již zaslouženě či nezaslouženě nálepku "populisté" či "extrémisté". Druhým zdrojem zejména budoucí hospodářskopolitické nestability v Evropě mohou být nově vznikající muslimské politické strany například v Belgii, Francii, Španělsku, Švédsku, Nizozemsku či Rakousku. Dopady takovéto politické polarizace snad nejlépe popsal Houellebecq v románu Podvolení.

Emigrace či imigrace jednotlivce může být za určitých okolností efektivní, jakkoli je takřka vždy pro člověka bolestná a náročná. Jak napsal v roce 1921 Viktor Dyk: "Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mě, zahyneš." Současná masová migrace motivovaná přebujelým sociálním státem západních ekonomik však našim národním státům zakládá na velmi vážné problémy hospodářské, politické i kulturní.